Musím se vám svěřit

8. prosince 2013 v 19:54 | Lara
Ahoj, tak sem zase tady, moc se omlovám svým SR a OR, že jsem vůbec nekomentovala a nedala o sobě vědět..
Ale poslední dobou se toho hodně přihodilo a spousta věcí z toho nebyla příjemných...
Takže začnu...
Ve stáji kam chodím jsem se starala o arabskou kobylku jménem Manna. Když jí přivezli z Rakouska, byla absolutně zanedbaná a totálně vychrtlá. Byla to prostě kostra obalená kůží, víc toho na sobě neměla..
Tak jsem se nabídla, že se o ní budu starat, protože trenérka na ní neměla čas..
Dala jsem tu kobylu do kupy... Vykrmila jí.. Začala s ní pracovat na jízdárně... Pak se z ní vyklubal překrásnej kůň... Komu by se nelíbila malá, bílá arabka s tak milýma očima...
Dny plynuly a my jsem vyrazili na prvního huberta. Moc jsme si to spolu užily. Manička byla moc šikovná a bylo vidět že jí to baví..
Myslela jsem si že je všechno super, ale nebylo...
Přišla za mnou trenérka, že chce Mannu její majitel prodat zpátky do Rakouska...
Najednou jaky by mi někdo podrazil nohy, najednou jsem měla v srdci díru která se nikdy nezahojí..
Co si kurva ty lidi myslí?? Já se s tou kobylou piplám a oni mi jí pak jednoduše seberou??
Vždyť já jí milovala jakoby byla moje... A najednou byla pryč...
Už nikdy jí nepodrbu mezi ušima jak to měla nejradši, už nikdy jí neobejmu, už nikdy s ní nebudu cválat po louce, už nikdy se nepodívám do těch jejích velkých hnědých očí co si mě tak mile prohlížely, už nikdy jí neuvidím...
Probrečela jsem kvůli tomu nespočet dní.. Moc se mi po ní stýská, strašně moc...
A proto mě absolutně opustila nálada sbírat, tak doufám, že mi to odpustíte..
Teď se vracím a pokusím se do toho sbírání nějak dostat, ale nebudu tu pravidelně, teď to nemám moc lehký..
Takže jsem ráda, že jsem se mohla vypsat a brzy jsem tu :)

Manna
Manno nikdy nezapomenu na to co jsme spolu prožily. Nikdy nezapomenu na naše první setkání, naši první jízdu a taky naši poslední jízdu...
Dělej radost svým novým majitelům, jako jsi ji ty dělala mě...
Manno miluju tě a nikdy nepřestanu doufat, že se uvidíme. Budu na tebe vzpomínat..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Grace Grace | Web | 9. prosince 2013 v 19:38 | Reagovat

To je mi tak moc líto:( Je to strašný pocit, to ti věřím. Ani se ti nedivím, že teď nemáš chuť sbírat;) Je mi to fakt moc líto :(

2 liška liška | Web | 9. prosince 2013 v 21:01 | Reagovat

To mě hrozně mrzí. Někdy je ten život prostě nespravedlivý a je to jak dýka do zad :( Mrzí mě to.

Jinak jsem ráda, že jsi zpět, jdu si tě opět přidat do SR, zda můžu :)

3 Lara Lara | Web | 9. prosince 2013 v 21:14 | Reagovat

No jo nikdy newíme, kdy nás takhle někdo podrazí...
Ale co nadělám, život jde dál..
[2]: Samozřejmě, že můžeš, budu ráda :-)

4 hanicka.konicek hanicka.konicek | E-mail | Web | 10. prosince 2013 v 20:16 | Reagovat

naprosto vím o čem píšeš, podobná věc se mi stala v září, což je ještě v živé paměti =´( nechápu, jak může být někdo tak nespravedlivý ´=´(

5 Haník Haník | Web | 11. prosince 2013 v 17:34 | Reagovat

Jsem moc ráda, že jsi zpět :)
Je mi moc líto, že ti vzali kobylku :( :'( Snad se do sbírání zase vrátíš :)
Já už tě v SR mám, jestli nevadí... Můj blog: www.ranc-u-zlate-podkovy.blog.cz Nejdřív jsem měla blog na estrankách, ale ten jsem si vymazala a na ten stejný název si na estrankách udělala blog někdo jiný. Ty mě pořád máš v OR, ale pod starým blogem a když na ten odkaz, který máš v OR pod mojí přezdívkou Haník klikneš, naběhne ti tam jiný blog než mám teď já. Protože si pod stejným názvem jako jsem měla na estrankách já,  udělal blog někdo jiný, takže prosím, aby sis to upravila a pod odkaz Haník si dala blog: www.ranc-u-zlate-podkovy.blog.cz Jestli mě tedy budeš chtít i nadále mít v OR :) Předem díky moc ;)

6 Haník Haník | Web | 11. prosince 2013 v 17:36 | Reagovat

Můj blog: www.ranc-u-zlate-podkovy.blog.cz je aktuální :)

7 Haník Haník | Web | 11. prosince 2013 v 17:38 | Reagovat

:O :3 Dokonalej dess :3 :O

8 aša aša | Web | 13. prosince 2013 v 20:12 | Reagovat

to mě strašně mrzí, musí to být jako kopanec do břicha, musí to být strašný.. moc mě to mrzí.. nevím co ti na to víc napsat, chápu už proč jsi tu nebyla.. :( achjo.. :(

9 ranchpodvykotlanouvrbou ranchpodvykotlanouvrbou | 13. prosince 2013 v 20:34 | Reagovat

Tak to je mi moc moc líto!!! :(
Přeju ti aby ses s ní někdy zase potkala :)

10 Lejdýýý Lejdýýý | Web | 13. prosince 2013 v 20:54 | Reagovat

To ti udělá velikou díru do srdce, to znám, taky jsem to mockrát prožila.. Ale ještě horší je, že když byla vychrtlá atd.. A ty jsi ji dala do kupy, a ten člověk ji chce zpátky?!
Je mi tě líto, já si to už nikdy nechci prožít, taky pro mě bylo příšerný zapomenout na zvířátka..

11 Nina Nina | Web | 14. prosince 2013 v 22:01 | Reagovat

Určitě cítíš velkou nespravedlivost. Nejsi sama. Každého někdy čeká od života, jak říká Liška, dýka do zad. Ale nepřestaň doufat. Měj na mysli, že jsi to byla právě ty, která při kobylce stála, postavila jsi ji zpět na nohy a byla jsi to pouze a jen ty, kdo ji v tom nejdůležitějším momentě pomohl. A to už se nezmění ani prostřednictvím její koupě.

12 miskaa13 miskaa13 | Web | 15. prosince 2013 v 17:43 | Reagovat

Beztak ji ten majitel zase bude zanedbávat...Jeto smutné takovej je život dává a bere...Pocit prázna ti už zustane a v srdci ji budeš mít navždy...Třeba se stan SR...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama